Naše FAN FICTION o SP

už se těším na dalšíí komentáře ..ono to ted bylo nějak pokažený a lidi nemohli psát ale ted už budou moct tak sme zvědavá ( kitty je na řadě )

ted určo budou taky...doufám... jj přesně tak ale tady ten den máme teda dlouhej!!!

to je !!!mě to taky neuvěřitelně baví a představi si kdyby se nám tohle všechno splnilo uuuuuuuuuuuuu

"Máš recht Kitty, taky už umírám hlady." přidal se Jeff.
"Já mám taky obrovskej had až bych z toho umřel." připojil se ještě Dave.
"Neeeeeee neumírejteeeeee!!!" řval přes celou kavárnu.
"Ježiš to mě nedošlo." říkal si sám pro sebe Jeff.
"Sebe uklidni seeeee!" zaječel Dave přes celou místnost, když se na něho vrhl Seb.
"Ježiš už zase!" plácl se po čele Pat. "Vždyť jste říkali, že už takový blbosti dělat nebudete! Mohly bysme se prosimvás v klidu najít bez tadytěch ulítlostí???"
"Pate promiň. Znáš mě já jsem takový kopyto..." omlouval se Seb.
"Jo znám tě až moc dobře! Ty ani nejseš kopyto ale..." rozčiloval se Pat.
"Notak nechte toho. V klidu se najíme a mohli bysme odejít. Už tak máme dost trapasů a průšvihů." snažil se je uklidnit Pierre.
"Dobře tak tedy my si objednáme." zavolala číšníka Lída.
"Tak co byste si přáli?" přívětivě se zeptal mladý číšník.
"Mno tak já si dám tadyten vepřový řízek." začal David.
Všichni si objednali až přišla řada na Míšu. Míša jen hleděla na číšníka, jak kdyby byla do něj zamilovaná.
"Slečno? Tak co si dáte vy? Nestalo se vám něco?" začal se strachovat číšník. Míša si jen podepřela bradu rukou, ale hned do ní ždouchl Pierre.
"Míšo, te číšník se tě ptá co si objednáš!." pošeptal jí Jeff.
"Co? Jo. Já si dám ... ehm ... svíčkovou omáčku." začervenala se Míša.
"Ježiši Jeffe! Proč si mi to neřekl hned! Teďka mám trapas jak Brno!" nadávala mu Míša.
"Spíš jak Praha." začal se smát Seb.
"Já si odskočím na záchod ju?" Chuck vyletěl jako střela, protože už to měl málem v gatích. Jak vycházel ze záchodu, potkal na chodbičce svého tátu.
"Ježiš tati??? Co tady děláš? Já jsem myslel že jste jeli k tetičce do Vancouveru." Chuckovi se udělalo zle, protože věděl že jeho tatínek by nikdy nikam nejel sám bez maminky, protože by ho nepustila samotného.
"Mno tak znáš mámu. Pořád se o tebe bojí jak o málé pětileté děcko. Chtěla tě sledovat tak proto jsme tady." Vysvětloval mu táta.
Vtom do chodbičky vstoupila Chuckova maminka.
"Jéééé Chucky ty jseš tady? Já už jsem o tebe měla strach tak jsme s tátou jeli za tebou. Pojď sem ty můj malej Charlie." objala ho maminka a dala mu pusu.
"Mami nech mě! Nejsem malej." zakroužil očima Chuck.
"A přece tady nejseš sám ne? Tak nám ukaž tvoje kamarády. Rádi je uvidíme." vtírala se máma.
"Tatííííí udělej s ní něco." zašeptal Chuck. Ale marně. Táta byl malý pán na Chuckovu maminku, protože ta když něco chtěla tak to vždy měla. Maminka ho tedy odvlekla za partou sedící u stolu.
"Ale Chucku, koho nám tu vedeš?" zeptala se Kitty. Chuck svěsil hlavu. "To je moje máma." zakuňkal slabě Chuck.
"Dobrý den paní Comeauová." slušně pozdravila Domča.
"Dobrý den." sborově pozdravily ostatní.
"A pročpak jste tady?" zeptala se Jája.
"No to víte, Charlie je jako malé dítě. Když ho nehlídáte, tak vždycky něco provede." rozvykládala se Chuckova máma. A povídala a povídala...
David, aby byl před Chuckovou mámou za slušňáka tak jí podal židli od vedlejšího stolu.
"Posaďte se paní Comeauová."
"Děkuji ti chlapče." poděkovala máma a sedla si.
"Však tu můžete být s námi, žejo?" zeptala se Lída.
"NE!!!!" vykřikl Chuck.
"Notak, Charlie! Buď slušný před svými kamarády." okřikla ho jeho máma.
"Mami neříkej mi Charlie! Vžyť víš že to nemám rád." ohradil se Chuck.
"Ale notak Chucky." pokoušela se mu zvedbout náladu jeho máma.
"Ani CHUCKY! Furt mi tak říkáš jak kdybych byl malej harant!" naštval se Chuck...

Pořád mě nic nenapadalo no tak sem zkusila Chuckyho mámu

SUPR

Kitty napsal:"Máš recht Kitty, taky už umírám hlady." přidal se Jeff.
"Já mám taky obrovskej had až bych z toho umřel." připojil se ještě Dave.
"Neeeeeee neumírejteeeeee!!!" řval přes celou kavárnu.
"Ježiš to mě nedošlo." říkal si sám pro sebe Jeff.
"Sebe uklidni seeeee!" zaječel Dave přes celou místnost, když se na něho vrhl Seb.
"Ježiš už zase!" plácl se po čele Pat. "Vždyť jste říkali, že už takový blbosti dělat nebudete! Mohly bysme se prosimvás v klidu najít bez tadytěch ulítlostí???"
"Pate promiň. Znáš mě já jsem takový kopyto..." omlouval se Seb.
"Jo znám tě až moc dobře! Ty ani nejseš kopyto ale..." rozčiloval se Pat.
"Notak nechte toho. V klidu se najíme a mohli bysme odejít. Už tak máme dost trapasů a průšvihů." snažil se je uklidnit Pierre.
"Dobře tak tedy my si objednáme." zavolala číšníka Lída.
"Tak co byste si přáli?" přívětivě se zeptal mladý číšník.
"Mno tak já si dám tadyten vepřový řízek." začal David.
Všichni si objednali až přišla řada na Míšu. Míša jen hleděla na číšníka, jak kdyby byla do něj zamilovaná.
"Slečno? Tak co si dáte vy? Nestalo se vám něco?" začal se strachovat číšník. Míša si jen podepřela bradu rukou, ale hned do ní ždouchl Pierre.
"Míšo, te číšník se tě ptá co si objednáš!." pošeptal jí Jeff.
"Co? Jo. Já si dám ... ehm ... svíčkovou omáčku." začervenala se Míša.
"Ježiši Jeffe! Proč si mi to neřekl hned! Teďka mám trapas jak Brno!" nadávala mu Míša.
"Spíš jak Praha." začal se smát Seb.
"Já si odskočím na záchod ju?" Chuck vyletěl jako střela, protože už to měl málem v gatích. Jak vycházel ze záchodu, potkal na chodbičce svého tátu.
"Ježiš tati??? Co tady děláš? Já jsem myslel že jste jeli k tetičce do Vancouveru." Chuckovi se udělalo zle, protože věděl že jeho tatínek by nikdy nikam nejel sám bez maminky, protože by ho nepustila samotného.
"Mno tak znáš mámu. Pořád se o tebe bojí jak o málé pětileté děcko. Chtěla tě sledovat tak proto jsme tady." Vysvětloval mu táta.
Vtom do chodbičky vstoupila Chuckova maminka.
"Jéééé Chucky ty jseš tady? Já už jsem o tebe měla strach tak jsme s tátou jeli za tebou. Pojď sem ty můj malej Charlie." objala ho maminka a dala mu pusu.
"Mami nech mě! Nejsem malej." zakroužil očima Chuck.
"A přece tady nejseš sám ne? Tak nám ukaž tvoje kamarády. Rádi je uvidíme." vtírala se máma.
"Tatííííí udělej s ní něco." zašeptal Chuck. Ale marně. Táta byl malý pán na Chuckovu maminku, protože ta když něco chtěla tak to vždy měla. Maminka ho tedy odvlekla za partou sedící u stolu.
"Ale Chucku, koho nám tu vedeš?" zeptala se Kitty. Chuck svěsil hlavu. "To je moje máma." zakuňkal slabě Chuck.
"Dobrý den paní Comeauová." slušně pozdravila Domča.
"Dobrý den." sborově pozdravily ostatní.
"A pročpak jste tady?" zeptala se Jája.
"No to víte, Charlie je jako malé dítě. Když ho nehlídáte, tak vždycky něco provede." rozvykládala se Chuckova máma. A povídala a povídala...
David, aby byl před Chuckovou mámou za slušňáka tak jí podal židli od vedlejšího stolu.
"Posaďte se paní Comeauová."
"Děkuji ti chlapče." poděkovala máma a sedla si.
"Však tu můžete být s námi, žejo?" zeptala se Lída.
"NE!!!!" vykřikl Chuck.
"Notak, Charlie! Buď slušný před svými kamarády." okřikla ho jeho máma.
"Mami neříkej mi Charlie! Vžyť víš že to nemám rád." ohradil se Chuck.
"Ale notak Chucky." pokoušela se mu zvedbout náladu jeho máma.
"Ani CHUCKY! Furt mi tak říkáš jak kdybych byl malej harant!" naštval se Chuck...

Pořád mě nic nenapadalo no tak sem zkusila Chuckyho mámu

"ale no tak synu přece nechceš být v te velké praze sám bez své milované maminky"objímala maminka chucka
"ne to nemá cenu ja si hodím mašlu fakt"říkal si pro sebe chuck a skláněl hlavu aby nikdo neviděl jak je rudej
"nebud na mamku takovej vždyt je to hezký"roplíval se pierre
to už to chuck nevydržel a pádil celej červenej zase na záchod v tom se znovu potkal s jeho tátou
"Tati,tati prosím zachraň mě !!!strapní mě tam před všema a kluci si ze mě budou do smrti utahovat ted určitě vykládá nějaký historky jak sem byl malej" začínal natahovat chuck
"neboj hochu já se to nějak pokusím zachránit,ale neboj já myslímm že nebude vykládat jak si načurl do toho akvárka "uklidnoval chuck táta
"pane božeééééééé"složil se chuck na zem a začal si něco mrmlat francouzsky tatka o něj začínal mít strach a taks e rozhodl že svojeho jedinýho synka nenechá takhle ztrapnit
"a pak začal chuckyček čurat do akvárka"vykládalal se smíchem máma
od stolu se ozval strašliví smích který dolehl až na záchod ...přitom sebou chuck práskl na podlahu a mlátil do ní pěstičkama
"zlato slyšel jsem že pár kilometrů odsus mají obrovskej výprodej nejrůznějšího oblečení a věcí to máš přece ráda"snažil se Pan comeau dostat pryč jeho paní
"jejeje a pojedeme tam"ptala se jeho maželka s nadějí v očích
"to víš že jo"řekl pan comeau
"tak děti já už musím jít ale určitě vám to nekdy dovyprávím"rozloučila se chuckova maminka
"Naschledanou"rouzloučili se všichni u stolu
v tom všichni viděli jak ze záhodku vykukuje chuckova hlava
"už jsou pryč??"ptal se ještě pořádně rozrušenej chuck
"jo už odešli pod si sednout za náma"řekla jája
chuck se došoural až ke své židličce a sklopil hlavu
"ale chucky my si stebe nebudeme dělat srandu slibujeme"
říkali kluci "vážně ne??"divil se chuck
"pod jednou podmínkou kyž nám dovypráviš jak to bylo s tím akvárkem"
řekl Seb a opět u stolu propukl strašliví smích ale tentokrát se smál už i chuck prtože věděl že tou jsou jeho kámoši a těm to muže říct !

Michelinek napsal:Hustýýýý jen by mě zajímalo proč sem tak čučela na toho číšníka

no tak asi se podobal panu brabencovi podle toho jak si toho číšníka představuješ

jejdáááááááá Chuck a akvárko
chudáci ryby esi tam ňáký byly

jo asi jsme zamrzli já něco spíšu ale zatim se mně nechce tak až se podivam na film

ježiš po jakym kuželníku zase? to bude zase nějaká blbina jak tě znám

no co jinýho by to taky bylo

"Děkuji slečno to nemusíte, já to posbírám sám." řekl číšník když mu Míša pomáhala sesbírat pozůstatky talířů.
"Ale mě to nevadí." nenechala se odbýt Míša.
Jak byla rozklepaná z toho číšníka, spadly jí všechny kousky talíře znovu na zem.
"Ježiš...heh...promiňte já jsem kopyto." omlouvala se Míša.
"Mno já si myslím slečno že už radši nepotřebuji pomoc." začal se smát číšník.
"Já jsem Míša." chtěla zamluvit trapnou situaci.
"To je hezké jméno." pousmál se číšník.
"A jak se jmenujete vy?"
"Opravdu to chcete vědět? No dobře tedy. Já jsem Fanda Brabenec."
Míša začala skrývat smích. Už to v sobě dál nevydržela.
"Klidně se smějte já už jsem na to zvyklý." pousmál se znovu číšník.
Míša vyprskla smíchy a žačala se válet po zemi. U stolu se všichni divily co se jí stalo,a le než se stačily zeptat, Chuck začal prskat colu kolem sebe.
"Ježiš Chucku co je?" strachoval se David.
"Kuck, kuck, já se, kuck, kuck, TOPÍM!!!" zakuckal Chuck.
"Chachá, Chuck se topí v cole!" začal se řehtat David.

sorry sem toho chtěla napsat víc ale přišli gratulanti
No Míšo to si domysli s tym Brabencem

tak se bude jmenovat Ferda Mravenec to je dost podobný Fandovi Brabencovi