Naše FAN FICTION o SP

jenom malej dotaz: mám tam v tom FF psát Patrik nebo Patrick??? já vím že se jmenuje Patrick ale nevím jak jste poslali ty předchozí díly aby to bylo stejný

tak co teda Patrick nebo Patrik????

já právě nevím

určitě Patrick.

tak díky já jsem věděla že se to píše Patrick ale nevěděla jsem co sme napsali do těch předchozích dílů aby to bylo stejný víš

já taky tak

Seb tedy rozšoupl boby s Patem a Davem. Jenže se jaksi nedíval na kterou stranu roztláčí boby a poslal je po schodech.
"AaAaAaAaAaAaAaUuUuUu!!!!" ječel Pat. "NeEeEeEeEe!!!SeBe Já Té ZaBiJu!!!" vyhrožoval David.
Na konci schodů se z bobů vyklopili přímo na náledí a doklouzali na konec chodníku. "SEBEEEEEEEEEEEEEEEEEE!!!!!!!!!" zaječel znovu Pat. "Seš normální? Víš jak mě bolí zadek?!" nadával Dave. Všichni se jenom strašně smáli. Pat vstal a rozběhl se za Sebem že ho zkouluje, jenže zapomněl že zastavili na náledí a sotva udělal krok...KŘUP...a už byl na ledě. "Auuuuuuuu. Moje záda!" zasténal Pat. Všichni se jenom začali smát ještě víc. "To bych chtěl vidět jak mě zkouluješ Pate." Seba už řehtavka ovládla úplně. Válel se po zemi smíchy jen Pat trpěl jako pes.

Ja newim mě nic nenapadá nějak nemám náladu mno

už zas too je hrozný když to pišem jenom tři

Kitty napsal:Seb tedy rozšoupl boby s Patem a Davem. Jenže se jaksi nedíval na kterou stranu roztláčí boby a poslal je po schodech.
"AaAaAaAaAaAaAaUuUuUu!!!!" ječel Pat. "NeEeEeEeEe!!!SeBe Já Té ZaBiJu!!!" vyhrožoval David.
Na konci schodů se z bobů vyklopili přímo na náledí a doklouzali na konec chodníku. "SEBEEEEEEEEEEEEEEEEEE!!!!!!!!!" zaječel znovu Pat. "Seš normální? Víš jak mě bolí zadek?!" nadával Dave. Všichni se jenom strašně smáli. Pat vstal a rozběhl se za Sebem že ho zkouluje, jenže zapomněl že zastavili na náledí a sotva udělal krok...KŘUP...a už byl na ledě. "Auuuuuuuu. Moje záda!" zasténal Pat. Všichni se jenom začali smát ještě víc. "To bych chtěl vidět jak mě zkouluješ Pate." Seba už řehtavka ovládla úplně. Válel se po zemi smíchy jen Pat trpěl jako pes.

Ja newim mě nic nenapadá nějak nemám náladu mno

"Neštvěte mě !!!fakt mě dneska už neštvěte"rozčiloval se Pat
"tohle už je vážně moc vy si mě vubec nevážíte co já pro vás všechno dělám a vy takhle.... to je nějakej vděk??"vyčítal pat
"Ale pate vždyt víš že je to jenom ze srandy...jo my si tě hrozně vážíme vždyt bysme se sem ani nedostali nebýt tebe bysme do te slavné evropy museli jet stopem a nebo možná i pešky"pokoušeli se to nějak omluvit Pierre a Seb
"Ne prostě celej den mi děláte naschvály ja už sem domlácenej,omlácenej a psychicky už skoro nadně !!!"nepřestával se rozčilovat Pat
"my sme to tak vážně nemysleli"k patovy se hrnuli všichni kluci a začali ho objímat
"už to fakt nikdy neuděláme nebudeme si stebe dělat srandu možná jen malinko vážně"omlouvali se kluci kterejm už došlo že to dneksa vážně přeháněli a začalo jim být pata fakt líto
"ummmmh ummhmh"cože ???
"dusíte mě vy pitomci"zase nadával Pat ale už to nebylo to co před tím kluci poznali že se pat už usmíva a byli rádi
"Ty seš zlato že už se na nás nebudeš zlobit?"říkal Seb kterej udělal tak smutný oči že by mu odpustili i vraždu
"ale jo kluci dobrý vždyt sme ta nejlepší parta ne?"řikal dojatým hlasem Pat
..........pokračujte

,,To jsme" vypnul hruď Dave.
Holky se začaly tlemit.
,,Chmmmm" ozval se Dave.
Kluci se taky začali smát.
,,Dobře. Já chápu, že jsem plochej, jak přistávací dráha" obhajoval svůj hrudní koš Dave.
To už nevydržela Míša a svalila se na zem a tlemila se, jak blázen.
,,To je dobrý má záchvat" okomentovala to Jája.
,,Ahááá" rozsvítil se Seb.
,,Víš, co? My ti to vynahradíme Pate pozvem tě na oběd i s holkama" napadlo Chucka.
,,Jéééé" ozvalo se hromadně od holek.
Pat,podíval se na hodinky: ,,V 10 dopoledne?."
,,Cože???Teprv???" vyvalil oči Jeff.
,,Jo teprv" přikývl Pat.
,,Já už mám hlad" zaúpěl a začalo mu kručet v briše.
,,Božeeee. Vy ste nenažraný" zvedl se Pat.
,,A co holky máte hlad" otočil se na holky Pierre.
,,Myslim, že né, ale daly bysme si asi čaj, co myslíte holky" zeptala se Domulka.
,,Jo to daly" přikývli ostatní.
,,OK, tak razíme na čaj. Jeffík si může koupit něco k jídlu" pochcechtával se Seb.
,,Jo nebude jedinej" okomentoval to Dave.

Je to krátký já vim, ale musim jít

Je to supr mišo

holky sorry já nevim esi budu mít čas něco napsat protože mám narozky a pořád chodí gratulanti a nebo opravuju Fan Fiction takže nějak ani není chuť něco vymýšlet

to nevadí

tááááááááák hotovóóóó! Uf tam bylo chyb že Jájo? mno ještě mezitim vymyslim nějaky názvy pak to sem hodim a pohovoříme tom jo?

a jako kdy ten 3. díl uzavřem??? asi koncertem žeo ne ale i přesto je toho hodně protože když je teprv 10dopoledne tak teda nevím kolik tooh bude potom

kapitola 1
Název: Nervy, nervy a zase nervy
"Sakra sakra, já už to nevydržím. Já se bojím." nervoval se Dave.
"Neboj vždyť už máme za sebou tolik koncertů." pokoušel se ho uklidnit Pierre.Ale moc to nepomáhalo.
"Jo ale co když zapomenu co mám hrát nebo text....potřebuji obejmout." vzlykal Dave.
"Pojď sem ty moje zlatíčko, nic se neboj když tak sundej tričko a holky si ani nevšimnou že zpíváš blbosti."objímal ho jeho nejlepší kamarád. "Díky Pie.... týýýýýýjo kdybys nebyl zasnoubený tak se neudržím..."

,,Co se tu děje pánové?" přibruslil k nim Seb.
,,Ale nic."opáčil mu Pierre.
Seb pokrčil rameny a odbruslil zase pryč.
,,Dík, že si nic neřekl." Dave objal Pierra ještě pevněji.
,,Hek!!!Vždyť mě dusíš!" nadechoval se přerývaně Pierre.
,,Šmarjá sorry!"pustil ho rychle Dave.
,,Pánové, čekají nás první rozhovory než začnem tour, tak pojďte." vykoukl ze dveří Pat.
,,Klucíííí" zaječel Dave do uličky, kde byly všude samé dveře.
Jedny dveře se rozletěly a z nich se vyhrnulo klubko kluků ze SP. Samozřejmě válejících se po zemi, jak všichni pospíchali ven.
,,Bože!!!" Zkonstatoval ten bordel Pat a zavřel dveře.
Zpod klubka se ozvalo: ,,Co se děje?"
,,Čekají nás první rozhovory, tak se zvedejte a Chucku, upravit se už nemá cenu," kýval hlavou Pierre.
,,Fakt né?" Prohrabával si vlasy Chuck.
,,Ne-e"připojil se Jeff.
Dveře se znova rozlítly: ,,No,kde ksakru jste už natáčejí a vy nikde!" Nadával Pat a rozhlídl se po nich.
Kluci nejevili vůbec žádné známky,že by se jim něco chtělo dělat. Tak Pat ze dveří vylezl a naštvaně je dokopal dovnitř.
,,Aúúúúú,to bolí Pate" ječel Dave, ale bez účinku. Pat je dokopal až před obecenstvo…

Všichni novináři čekali až se kluci usadí. „Zdravíme všechny!“ Přivítal je Seb. A teď to začalo. Bombardace všelijakými otázkami.
„Jeffe, co říkáš o tvé plastice nosu?“ „Myslím, že to není úplně dokonalé, ale nechtěl jsem vypadat jako Michael Jackson.“ Pousmál se Jeff.
„Jak se ti líbí české holky Chucku?“ „Jsou strašně sexy! Ještě víc než kanaďanky. Asi sem budeme jezdit častěji.“
„A jak se tobě líbí češky Sebe?“ „Mno, jsou fakt hezký. Cestou jsem potkal jednu fanynku co chtěla podpis a byl to fakt kus!!! Doufám že ji ještě někdy potkám. Třeba na koncertu.“ Zašklebil se Seb, ale z jeho tváře byl poznat úsměv.
„A co nám řekneš Pierre o tvém a Davidově vztahu?“ „Ehm… jak to myslíte?“ Znejistěl Pierre. „Patrick nám říkal, že vás viděl na letišti jak se líbáte.“ „Cože to Pat zase plácal?! My jsme se nelíbali! A náš vztah je čistě kamarádský, viď Dave?“ Pierre obejme Davida, ale už ho spíše mačká.
„Pierre to stačí! Já vím že mě máš rád ale nemusíš mě znovu dusit!“ mumlá v Pierrově náručí David. „Co říkáš?“ „Že mě máš pustit ty blbče!!!“ zařve Dave. Pierre ho konečně pustí.
„Sorry brácho, já jsem tě jenom…“ „Dobrý Pie, ale nemusíš mě hned dusit.“ Přeruší ho David.
„A navíc jsi mi rozmazal linky!!! Víš kolik práce mi to vždycky dá?!“ „Už se na to máš taky vykašlat. Stejně ti to nesluší.“ Odsekne Pierre.

"Ale, ale vždyť to ty jsi mi říkal abych si je dělal ať jsme zvláštní je sice fakt že se mi to líbí ale teď nemusíš před všemi říkat že se ti nelíbí." Fňuká Dave.
"Promiň Davy promiň, nechtěl jsem fakt jsem nechtěl." Omlouvá se Pierre.
"Auuuuuu!" Vykřikne Pierre potom co ho Seb silně kopne do nohy "Už toho nechte! Vždyť si všichni budou myslet že jsme banda nějakých teploušků!" Vyčítá mu to Seb.
"OK už jsme zticha." Přikyvují oba kluci.
“A nyní nám SIMPLE PLAN zahrají jejich nový song When I´m gone!!!“
"Uf tak pojďte na to. Žádný strachy, zvládnete to. Bude se jim to líbit vždyť jste skvělí nejlepší a tak dlouho jsme to cvičili." Podporoval je Pat.
Klukům to dodá plno sebejistoty a začnou…
OOOoooo LEAVE THE PAST IN THE PAST
GONNA FIND THE FUTURE....dav šílí křičí a nechtějí aby přestali hrát...ale už doznělo i poslední Jeffovo brnknutí a písnička skončila
"Skočíme tam jo skočíme." Pomyslel si Dave. Stejné myšlenky se líhly i v hlavách ostatních kluků ...stoupli si, chytli se za ruce a hooooooop.
"ááááá"křičeli všichni "Uf bylo to skvělí bože ještě jednouuuu MILUJEM VÁS a slibujeme že touhle písničkou naše tour tady nekončí." vylívali si kluci emoce.
"Zbláznili jste se?! Skočit tam?! Co kdyby vám něco udělali nemuseli vás chytit nebo cokoliv!" Rozčiloval se Pat potom co kluci přišli z pódia....
"A a aa sekuriťáci dostanou vyhazovat to vás nedokážou uhlídat pět střelených kluku." nepřestával Pat
"A já v tom něco slyším...že by nám tady někdo žárlil že jo že jo?"skákal Chuck.
Pat znejistěl "No jo kluci když vy si pořád užíváte a já nic." Potahoval Patrick,
ale ani se nenadál a už ho těch pět kluků drží na rukách a hází s ním do vzduchu.."Kluci co blbnete." smál se Pat.
A ještě půl hodiny se všichni smáli a poštuchovali se, než zalezli do postelí a připravovali se na další velký den!!!

kapitola 2
Název: A konečně den D
Ráno se jako první vzbudil David, protože přezdívku Ritalin (prášek proti hyperaktivitě) nemá nadarmo.
"Juchůůůůůůů klucíííííííííííííííí dneska je ten koncert žeo? já se těším na ty šílený davy fanoušků a na to všechno! Juchůůůůůůůů!!!" skákal po chodbě Dave.
"Tichoooooo!!!!!!!!" zařval znechucený a ospalý Chuck.
"Davide co děláš?!?! vždyť je teprve půl šestý!" ozval se Jeff.
"Prosimtě běž si ty svoje emoce vylít ven na ulici nebo zalez do postele a spi!!!" pokáral ho Pierre.
"Ježiši kriste!" plácl se po čele Pat. "David se zase projevuje. Myslím kluci že už se nevyspíme." Jenom Seb ještě spinkal jako nemluvně, ale moc dlouho netrvalo a taky se probral.
"Co to bylo za řev?" "Ale nic Sebe, to jenom David zase jančí že dneska je ten koncert." uklidňuje ho Pat, aby se k Davovi ještě nepřidal.
"On je dneska vlastně ten koncert že? Juchůůůůůůůůů já už se vidím jak skáču do toho davu. Woooooooow!!! Pate já už se těším strašně!!!" Seb začal taky skákat po chodbě.
"No to jsem přesně čekal! Ještě ty se k němu přidej! Jste tady fakt jak banda puberťáků! Někteří otravní jako vřed na zadku a někteří šíleně střelení."
"Mno Pate myslím že zrovna ty by jsi měl mlčet. Ty máš sám co říkat." Ozve se Pierre. Chuck už po tom rozruchu nemohl usnout, tak se šel upravit do koupelny. Jeff znovu usnul a uši si zacpával polštářem, aby ho nic nebudilo.
"Jo a co jsi to navykládal novinářům Pate?! Prý že jsme se s Davem na letišti líbali?!" David a Seb se už mezitím taky upravili, ale jak vycítili dusno, šli na ulici vylít si své emoce.
"Já nic neříkal! To není pravda!" "Jo? Tak jaktože to říkali ti novináři!" Jeff už se taky probral a šel do koupelny se upravit. "Pierre vždyť víš že bych vám to nikdy neudělal." "No o tom bych si dovolil pochybovat." "Ale Pie, vždyť já sem ale nic neřekl. Já jsem vás ani neviděl, jak jste se líbali." Patovi už ukápla slzička.
"Tak to by mě teda zajímalo kdo jim to řekl!" Pat se rozbrečel a utekl do koupelny, kde zrovna trůnil Jeff. "Tak Pierre to už by stačilo! Vždyť ty sám moc dobře víš co to novináři nakecají za nesmysly. Podívej se, dokonce si i Pata rozbrečel a to už je trochu MOC!!!" uklidnil Pierra Chuck.
"Tak sorry, ale mě to strašně rozčílilo." omlouvá se Pierre. Vtom se už ze špacíru vrátili Seb a David. "Koukejte kluci co jsme vám přinesli. To jsou pravé české koláčky." David otevře krabici, která je jen z půlky naplněná koláčky. "A co ta zbývající půlka koláčků?" "Mno víš Chucku," začervenal se Seb. "Když ony byly tak dobrý a my jsme ještě nesnídali, tak jsme si dali každý jeden. Ale měli jsme ten hlad trochu větší tak jsme se neudrželi mno." "To nevadí, když tak koupíme ještě další." navrhl Pierre.

,,Tak si zajdeme na snídani do města, co vy na to?" napadlo Chucka.
,,Jako myslíte, že bude někde otevřeno v tuhle dobu?" zeptal se Seb.
,,Sebe, nechci nic říkat, ale kde jsme asi vzali ty koláčky." Pokusil se o úsměv Dave.
Seb zbledl a z koupelny vyběhl Jeff, držel si kalhoty a za ním v patách Pat.
,,Néééé" vřískal Jeff.
Nyní se pozornost přesunula na ty dva exoty.
,,Bože, co vy dva zas vyvádíte!!!" snažil se situaci ukočírovat Pierre.
,,Ty!!!!" ukazoval Jeff na Pata.
Pat sklonil hlavu a začervenal se.
,,Já za to fakt nemůžu." kroutil hlavou.
,,Může mi laskavě někdo z vás říct, co se zase stalo?" Hodil Chuck oči v sloup.
,,Stáhnul mi kalhoty." schovával se Jeff za Davem.
,,Až tak jo?" vyvalil oči Dave.
,,Ale to bylo nechtěně!" bránil se Pat.
,,Jo, že jsi mi skoro stáhnul i slipy!!!" komentoval to Jeff, stále schovaný za Davem.
Kluci vyvalili oči.

"To je překvapení co?? Co se nám z Pata klube." rozčilovala se hlava, která vykukovala za Davem.
"Ježíš kluci, co z toho děláte? Já jsem opravdu nechtěl! Co si to o mně myslíte?"
rudl čím dál víc Pat.
“Prostě jste mě naštvali, tak jsem utíkal do koupelny
a vidím Jeffa, jak stojí otočený k záchodu....no a hrozně jsem se lekl jak jsem ho uviděl a uklouzl jsem...
A jak jsem letěl, snažil jsem se zachytit no a nebylo nic bližšího než Jeffovy kalhoty, ale slipy fakt NE!!! NIKDY!!!" pokoušel se to vysvětlit Pat.
Jenže v tom Dave, Pierre ,Chuck a Seb začínali mít záchvat smíchu a Dave vykřikoval:
"Týýýýjo kluci vy to rozjíždíte. Neměli by jsme chystat svatbu???" smál se David...
Jeff a Pat byli rudí jako rajčata a nemohli už skoro ani mluvit...
“Ehm no no no...tak chtěli jsme zajít na tu snídani ne?“ snažil se to zamluvit Jeff.
Kluci se smáli ještě snad půl hodiny ale pak se opravdu oblíkli a vyrazili na "druhou snídani".Vyrazili ...šli a šli...ale obchod nikde ...
"Sakra já už mám hlad!" začínal se rozčilovat Chuck.
Asi po půl hodině cesty kluci konečně narazili na nějakou zapadlou samoobsluhu
“No konečně! Tak tady jste koupili ty koláčky???“ ptal se Pierre.
“No… ehm… tady ne, ...ale to je přece jedno odkud jsou. Hlavní je, že byly dobrý ne?“ blekotal Seb.
"Dali by jsme si 6 obložených velkých chlebů, prostě něco pořádného." objednával jídlo Jeff. Ale ta mladá prodavačka na ně hleděla jako na zjevení a nezmohla se ani na slovo. Po chvilce mlčení se zeptala.
"Nejste...nejste vvvvy náhodou SIMPLE PLAN?" koktala prodavačka.
“No jasně že jsme!“ kývali kluci hlavami.
Prodavačka zakoulela očima, slabě se usmála a práskla sebou k zemi.
"Bože! Kam přijdeme, tam jsou problémy." děsil se Pat.
"Chrstněte na ni vodu a padáme!" vyřešil to Dave.
"Najdeme si něco, kde se jen tak malilinko najíme. Vždyť všichni ví, že toho moc nesníme." říkal s úsměvem Dave.

Dave našel na pultě nějakou sklenici s neznámým obsahem. Vylil ji prodavačce na oblečení.
,,A sakra" zaúpěl.
,,No nic" zhodnotil situaci Seb" padáme."
A než by se kdokoliv nadál, byli všichni pryč.
,,Tak, kam teďka" zachumlal se do bundy Chuck.
,,Neboj, něco najdeme." rozhlédl se Pierre.
Chvíli bloumali městem až...
,,Hele malá kavárnička." ukazoval někam do dálky Dave.
,,Kde???" začal slintat Jeff.
,,No támhle."ukázal ještě jednou Dave.
Všichni se otočili a konečně spatřili malou útulnou kavárničku s malým vchodem, ale velkým výběrem za výlohou. Všem se rozsvítili očička. Velká banda se rozběhla ke dveřím kavárny.
,,Já já já tam budu první" tahal za kliku Pierre do té doby, než přistál na zemi.
,,Chachá." držel kliku Seb a vřítil se do kavárny.
Zbytek se vřítil za ním.

kapitola 3
Název: Studené setkání
Objednali si snad 15 druhů jídla, ale moc nevěřili, že to celé sní.
"Teda myslíte že to sníme? Já asi prasknu." okomentoval hromadu jídla na stole Chuck. "Neboj je nás dost tak to nějak spořádáme." uklidňoval Chucka Jeff a jako první si nabral na talíř. "Mno já ale ani nevím co si vybrat. Když tady je toho tolik. Tak si vezmu třeba tu slaninu, ta se na mě tak hezky usmívá." Pustil se s chutí do jídla Pierre.
"Prosímtě jak se na tebe může usmívat jídlo?" podivil se Pat. "Mno tak fto víf kdyf ona fe takf hefky upefená." začal prskat kolem sebe Pierre s plnou pusou slaniny a rohlíku. Jeho útok slaninou a rohlíkem odnesl Pat protože seděl naproti Pierra a byl v přímé palbě Pierrových prskanců. "Ježiši nemluv s plnou pusou! Dívej, jsi mě poprskal ty prase!!!"
Chuck si vzal klobásku s hořčicí ale nemohl ji ukrojit. Až se mu to podařilo, kus klobásy letěl přímo do Jeffova obličeje. "Ježiš sorry Jeffe. Heh mno ono to nešlo ukrojit." "To je úžasný! Tak ještě já budu jako prase." Nadával Jeff.
"Jé to je dobrý tak budeme všichni jako prasata." zvolal David a začal házet na Pata a Jeffa míchanými vajíčky a jogurtem.
"Davide uklidni se!!!" snažil se ho zklidnit Pierre, ale nepomohlo to. Ba naopak. "Jé já si taky hodím jo?" Seb neváhal, vzal hrst müsli a hodil ho po Chuckovi. "Co to děláš Sebe? Jste se zbláznili?" "To už ale bylo pozdě protože se přidal i Pierrre a Jeff. Nastala snídaňová válka.

Kluci udělali takový svinčík, že tohle by neudělalo ani prase v bahně. Vtom se Pat otočil a podíval se ven. Venku se chumelilo jako na Vánoce, ikdyž byla půlka března. "Jééééééé kluci koukněte. Venků sněžíííííííííííííííí!" zajásal Pat.
Jak celý překvapený hleděl z okna ven, dostal namazaným chlebem od Chucka přímo do tváře. A aby to nebylo málo tak Pierrův obložený chlebíček zasáhl Pata na tričko, které bylo už tak špinavé od jiných útoků.
"No fakt! Venku sněžíííííííííííííí!!!" zařval rozjařeně Seb. Jenže jak chtěli vyběhnout ven, zadržela je barmanka. "A jako co si myslíte pánové? Kdo ten brajgl po vás bude uklízet?" "Heh tak my to uklidíme paní." Jen to Pierre dořekl, hned mu vrazila do ruky smeták. Jelikož se David začal smát, taky dostal hadru a mohli začít uklízet. Jen Jeff se flákal.
"Achjoooo. Pohněte nebo tady budeme ještě zítra s takovou rychlostí." pronesl Jeff. "Tak ty nebudeš uklízet? Jen si vezmi smeták a běž zametat ten sníh co tam napadl!" rozčilovala se barmanka. Jeff poslušně odkráčel ven. Když už měli hotovo, nahrnuli se všichni ven a začali se radovat.
"Jůůůůů sníííííííííííííííííh!" zařval Pat a jak byla zem kluzká, spadl. "Hahaha! Pate, co jsi tam našel? Hahaha" začal se smát Pierre."Když ono mi to uklouzlo." "A leží se ti tam dobře?" zahihňal se Chuck.
"Notak, nechte toho a pomozte mi vstát." Jak kdyby to David neslyšel a začal koulovat Pata. Samozřejmě že se ostatní přidali. Jak už viděli že se Pat trochu vzpamatoval, utekli pryč. Pat je hned dohnal svou rychlostí blesku.
Mezitím se měly sejít holky z fóra. Už čekaly na lavičce a povídaly si o nastávajícím večeru. "Holky já se tak nesmírně těším!!!" pronesla Míša. "Já si myslím že to každý kdo je tady, Míšo." řekla Lída.
"Mno ale kde je Kitty a Janča? Ty tu ještě chybí." zeptala se Domča. "Taky si říkám že je tu nějaký klid." pronesla Marťa.
Zatím kluci procházeli ulicí. "Tak kam půjdeme? Mě už to tu nebaví." řekl Chuck. "Tak tady je jakýsi park tak tam si můžeme jít sednout.
„Podívej dokonce je tam i víc sněhu!“ navrhl Pierre. Kluci se rozběhli do parku.
"Hele to je zrovna ten typ sněhu, co se z něho dělají dobrý sněhový koule. A taky to nimi pěkně bolí. Dívej Sebe." jen co to dořekl, vrazil jednu perdu Patovi.
"Jauuuuuuuuuuu nechte mě! Vždyť jste mi udělali už dost naschválů!" zaúpěl Pat.
"Jéééé to je dobrý, ukaž." zaradoval se Seb a taky jednu hodil na Jeffa. "Aaaaaaaaaaaau!!! To bolí ty blbče!" zkrotil ho Jeff. Davidovi se to taky zalíbilo a vpálil jednu ránu Pierrovi. Pierre mu to hned oplatil ještě větší ránou. Kluci se tam koulovali a o kousek dál zrovna k holkám z fóra přišly Kitty a Janča. "Tak ahoj už jsme tady." pozdravila Janča. Vtom klukům uletěla jedna koule vedle a trefila Kitty přímo do hlavy. "Sorry já nechtěl." omluví se Pierre své nechtěné oběti.
"Auuuu kterej debil....tykráááááááávo! HOLKY TO JE PIERRE!!!!!" zařve Kitty přes celý park. "A támhle je Pat a tam je Chuck... To jsou SIMPLE PLAN!!!!!" zařvala Kitty znovu.

„Slyšeli jste to taky? Někdo zařval Simple Plan ne? Nebo to mám z té rány koulí?“ ptal se udiveně David.
"Já to taky slyšel.“ „Já taky!“ „A já to taky slyšel!" přikyvovali všichni kluci a rozhlíželi se odkud to jde, ale vtom: "Áááááááááá!!!" zařvali kluci, když je povalilo pět nějakých holek.
"Ježiš holky já to mu nevěřím! Pleskněte mě, jestli se mi to nezdá!!!" koktala Míša,
ale ještě než jí stihla přiletět jedna probouzející facka od Kitty… PLESK! „Jááááu" vykřikla udiveně Míša, když ji slabě plácl Jeff.
"Co to děláš?" smála se Míša a povalila Jeffa na zem a začala po něm házet sníh.
"Jako malé děti, že?" konstatovali to kluci.
To se holkám ale nelíbilo a začala ta pravá sněhová bitva. Jenže vtom: PRÁSK! „Sakra, co to bylo?" rozhlíželi se všichni aktéři sněhové války. "Už zase! Už zase! Nemáte toho dost? Nejdřív uděláte takový svinčík v restauraci a teď mi ještě rozbijete výlohu!!!" ječela majitelka restaurace.
"Ajaj, asi bysme měli zdrhnout nebo na nás ještě zavolá policii." strachoval se Pat, ale to nemusel ani říkat, protože už se všichni rozbíhali a co nejrychleji utíkali pryč!
"Co že jste udělali v té restauraci?" smála se Janča.
"Ehmmm, nic vůbec nic to bylo jen takový nedorozumění." vymýšlel si Pierre.
"Jo veliký nedorozumění? Ta bába si na nás úplně zasedla! Pořád se jí na nás něco nelíbilo a něco nám vyčítala." pokračoval v tom Seb.
"No jenom aby." smály se všechny holky.
"A kluci, nechcete zajít někam do tepla? Dáme si něco na zahřátí." navrhla Domča
"Jasně! To je skvělý nápad." souhlasil Chuck.
Celá banda se vydala najít to teplé místečko.

kapitola 4
Název: Plesk! Bum! Bác! aneb zimní radovánky
,,Takový malý dotaz holky. Víme vůbec kam jdeme?" strachovala se Kitty.
,,Jasně." řekla Marťa.
,,Dobře." zazubila se Kitty, ale nemělo to dlouhého trvání, protože jí začalo studit něco na zádech!Začala tam poskakovat a snažila se to setřást ze zad. Všichni tak podivně koukali. Po chvíli, kdy se jí to podařilo setřást se otočila po ostatních kdo to byl. A vzadu, v tom chumlu lidí, se tlemily Míša s Jájou.
,,Vy!!!" rozběhla se Kitty proti nim a srazila k zemi Pata.
Proběhla kolem něj bez povšimnutí a začala honit holky. Pat seděl na zemi a jen koukal.
,,Chlape, tak se zvedej." snažila se ho povzbudit Lidunka.
,,Ne já už nikam nejdu! Už toho mám dneska plný zuby!!!" vztekal se Pat.
Dave mával rukama na všechny ať se odklidí kousek pryč a šel uklidňovat Pata.
Zbytek poodešel kousek dál a začal se mezi s sebou bavit. K Lidunce přiskočil Seb a začal na ní chrlit své vtipy. Chuck a Pie našli společné téma s Domčou, kde se bavili o jejích stránkách. Chucka a Pierra to velmi zaujalo. Marťa si povídala s Jeffem, jenže jejich rozhovor se sestával z toho, že Marťa mluvila o motorkách a Jeff o zvířátkách, ale rozuměli si a smáli se společným vtipům.
Co se dělo po akci ,,Strčíme Kitty do bundy kus sněhu" vypadalo to velmi nadějně pro Kitty. Protože když se postupně vraceli zpět k debatující skupince lidí a sedícího Pata na zemi mávajícího rukama, Jája vypadala jako sněhulák a Míša měla místo hlavy velkou bílou kouli.
Když Míša s Jájou poté zaťukali Davidovi na rameno:
,,Šmarjá, co to k sakru je?" uskočil do uctivé vzdálenosti Dave.
Pierre přišel blíž.
,,Jo tak to je zbytek holek." a začal z Jáji opucovávat sníh.
,,Nekecej." přiběhl Dave a seškrabával z Míšiny hlavy sníh.
Vedle nich se vítězoslavně usmívala Kitty.

Chuck a Seb se jenom tlemili, ale ne moc dlouho.
"Jo tak vy se taky budete smát?" Kitty si vzala sníh, rychle ho splácala do koule a...
"Chucku pozoooooooooor!!! Kitty hází sn...PLESK!" ani to nestihl dopovědět a Seba zasáhla koule přímo do pusy. Potom už jenom prskal sníh. Chuck se chechtal ještě víc ale netrvalo moc dlouho a taky dostal perdu.
"Heeeey Kitty nech toho! Nebo taky dostaneš!" okřikl ji Chuck.
"Hahaha už se vás bojím!" ušklíbla se Kitty.
"Mno to se teda BOJ!!!" jen to Seb dořekl, Kitty byla celá zaplácaná sněhem jako Míša a Jája. "Hahahaaaaaaaaa Kitty je jak sněhulák." začal se jí vysmívat Seb.
"Hele nechte toho! Nebo dostanete ještě!" zlobila se Kitty. Je to nijak nezastrašilo a smáli se naopak ještě víc.
"Mno dobře jak chcete." říkala si sama pro sebe Kitty. A už se ti tři váleli po sobě po zemi a plácali na sebe sněhové koule jednu za druhou.
"Nechte toho jste jak malý děcka!" okřikla je Domča. Válející trojce se jenom usmála.
"Proč taky jak že? Vždyť oni ještě jsou malý děcka." vzdychl Pat.

"Hej hej hej! Tady kousek prodávají sáňky. nekoupíme nějaký?" ptal se s nadějí v očích Dave.
"Hmm." ale než stačil kdokoliv cokoliv říct, David už byl se supermarketu zpátky a táhl za sebou asi čtvery boby.
Všichni se smáli tak , že nemohli skoro ani dýchat, ale za chvíli už všichni seděli po dvojičkách, někde i trojicích a řítili se z nejbližšího kopce dolů.
"Áááá pozór!!! Jedeeeeeeeeem!" řvali Jája s Pierrem, když viděli jak se jim do cesty řítí Chuck a Domča.
"Nééééééééé! PRÁSK!" oboje boby se srazily a všichni čtyři aktéři letěli vzduchem a zarazili se hlavou do sněhu jako šipky do terče.
"Vy vypadáte tak krásně, oooo." chlámal se Jeff když uviděl 4 hlavy obalené sněhem.
Vtom najednou: "Uhniiii Jeffeeeee!!!" jenže Jeff nemohl stihnout utéct před koulí ze sněhuláka, kterou právě válela nahoře Míša.
"Ježiši promiň, já jsem opravdu nechtěla." omlouvala se Míša, ale všichni na ní poznali, že už ten smích dlouho neudrží.
"Teď nevypadáš o moc líp." smál se Pierre.
"Měli bychom se hnout ne? Chtěli jsme si to tady všechno prohlédnout." připomínal Pat.
"No jasně. Já už jsem málem zapomněl. Ale pochybuji o tom, jestli tady všechno najdeme. Holky, nechtěly byste nám tady něco ukázat? Prostě nás provést?" navrhoval Pierre.
"Míšo, Míšo dělej! Štípni mě jestli se mi to nezdá. Oni fakt chtějí, abysme je provedli! To se nám snad musí jenom zdát." zmatkovala Jája.
"Já tomu taky nevěřím." vrtěla hlavou Míša.
Proletěla jim nad hlavou koule a uslyšely:
"Tak co vy dvě? Souhlasíte? Ukážete nám to tady?" ptal se znova Pierre.
"Jasně že jo." smály se obě holky a valily za všemi ostatními.
Celá skupinka se vydala po Praze.
"Tak tohle je pražský most, přidávala se do něj vajíčka aby líp držel a byl postavený v roce ...." chrlil ze sebe Patrick.
"Ale prosím tě nemachruj! Stejně všichni vidíme tu brožurku co držíš za zády, jinak by jsi nic nevěděl." smál se Seb.
"Tsss já nic takového nemám. Prostě jsem jen dával ve škole pozor na rozdíl od vás!" vychloubal se Pat.
"Jo? Tak ukaž." rozběhl se k němu Seb, svalil ho k zemi a začal ho prohledávat. Pat se snažil bránit a tak tam na zemi dělali takové kreace a polohy.
"Panenko Maria! To je dneska mládež. Ti dělají všechno všude. To já když sem byla mladá..." nadávala nějaká důchodkyně, která procházela kolem.
Pat se zarazil a Seb toho využil.
"Ááááá říkal jsem to! Říkal jsem to že to jenom četl." vysmíval se Seb.
Pat červenal až úplně zrudnul a začal nadávat.0
"Tak nejdříve mám s vámi trapas v restauraci, teď to tady vypadá, že jsem nějaký úchyl co dělá bůh ví co na veřejnosti!" ječel Patrick.

,,Ale Pate, to bude v pořádku." konejšila ho Lidunka.
,,Jo, bude to dobrý." přidala se Marťa.
,,Jo neboj, my se o tebe postaráme!!!" přidala se Domulka.
,,Fáááákt?" rozhlídl se po nich Pat.
,,Jo fakt!" přikývla Domulka.
,,Tak dobře, ale vy," ukázal přitom na kluky "vy na mě dneska už nešáhnete, je vám to jasný."
,,Jasný" přikyvoval Dave, ale ta svatozář co mu svítila nad hlavou říkala pravý opak!
Holky vytáhly Pata do pozice stát a oprášily z něj sníh.
,,Dostal sem nápad." Sebovi se rozzářila očička.
,,Nééééé!" ječel předem Pat.
,,Ale neboj ty!" kroutil hlavou Seb.
,,OK, co to teda je?" svěsil hlavu Pat.
,,Mohli bychom svézt holky na těch bobech a tebe samozřejmě taky Pate." mrkl na něj Seb.
,,Fáááákt?" rozzářil se Pat jak pětileté dítě.
,,JO!" přikývl Seb.
Pat se rozběhl k jedním bobům a už v nich seděl. Kitty a Jája se současně rozběhly taky k jedněm. Byla z toho sice menší srážka, ale narvaly se tam obě. Lidunka a Marťa si sedly společně a poslední boby zbyly na Míšu a Domču, protože k Patovi se už nikdo nevešel.
,,Tak se chopme, každý jedněch bobů!" vzkřikl Seb, ale než to dopověděl každý už měl jedny boby. A na něj zbyly ty s Patem, ke kterému se ještě vecpal David.
,,Nééé!" zaúpěl Seb a chopil se zbylých bobů.
Pierre měl ty s Kitty a Jájou, Chuck měl s Marťou a Lidunkou a Jeff měl ty s Domulkou a Míšou.

Seb tedy rozšoupl boby s Patem a Davem. Jenže se jaksi nedíval na kterou stranu roztláčí boby a poslal je po schodech.
"AaAaAaAaAaAaAaUuUuUu!!!!" ječel Pat. "NeEeEeEeEe!!!SeBe Já Té ZaBiJu!!!" vyhrožoval David.
Na konci schodů se z bobů vyklopili přímo na náledí a doklouzali na konec chodníku. "SEBEEEEEEEEEEEEEEEEEE!!!!!!!!!" zaječel znovu Pat. Seb už se radši chystal na útěk. "Jseš normální? Víš jak mě bolí zadek?!" nadával Dave. Všichni se jenom strašně smáli. Pat vstal a rozběhl se za Sebem že ho zkouluje, jenže zapomněl že zastavili na náledí a sotva udělal krok...KŘUP...a už byl na ledě. "Auuuuuuuu. Moje záda!" zasténal Pat. Všichni se jenom začali smát ještě víc. "To bych chtěl vidět jak mě zkouluješ Pate." Seba už řehtavka ovládla úplně. Válel se po zemi smíchy jen Pat trpěl jako pes.

kapitola 5
Název: Ach ten Patrick
"Neštvěte mě!!! Opravdu mě dneska už neštvěte!" rozčiloval se Pat.
"Tohle už je vážně moc, vy si mě vůbec nevážíte! Co já pro vás všechno dělám a vy takhle. To je nějaký vděk???" vyčítal Pat.
"Ale Pate, vždyť víš že je to jenom ze srandy.“ „Jo, my si tě hrozně vážíme. Vždyť bysme se sem ani nedostali. Nebýt tebe bysme do té slavné Evropy museli jet stopem a nebo možná i pešky." pokoušeli se to nějak omluvit Pierre a Seb.
"Ne! Prostě celý den mi děláte naschvály, já už jsem domlácený, omlácený a psychicky skoro na dně!!!" nepřestával se rozčilovat Pat.
"My jsme to tak vážně nemysleli." k Patovi se hrnuli všichni kluci a začali ho objímat.
"Už to fakt nikdy neuděláme, nebudeme si z tebe dělat srandu, možná jen malinko. Vážně!" omlouvali se kluci, kterým už došlo, že to dneska vážně přeháněli a začalo jim být Pata fakt líto.
"Ummmmh ummhmh."
„Cože???“ udivil se Chuck.
"Dusíte mě vy pitomci!" zase nadával Pat, ale už to nebylo to co před tím. Kluci poznali, že se Pat už usmívá a byli rádi.
"Ty jseš zlato. Že už se na nás nebudeš zlobit?" říkal Seb který udělal tak smutné oči, že by mu odpustili i vraždu.
"Ale jo kluci, dobrý. Vždyť jsme ta nejlepší parta ne?" říkal dojatým hlasem Pat.

,,To jsme." vypnul hruď Dave.
Holky se začaly tlemit.
,,Chmmmm" ozval se Dave.
Kluci se taky začali smát.
,,Dobře. Já chápu, že jsem plochý, jak přistávací dráha." obhajoval svůj hrudní koš Dave.
To už nevydržela Míša a svalila se na zem a řehtala se jak blázen.
,,To je dobrý má záchvat." okomentovala to Jája.
,,Ahááá." rozsvítilo se Sebovi.
,,Víš, co? My ti to vynahradíme Pate, pozveme tě na oběd i s holkama." napadlo Chucka.
,,Jéééé." ozvalo se hromadně od holek.
Pat se podíval na hodinky: ,,V 10 dopoledne?."
,,Cože??? Teprve???" vyvalil oči Jeff.
,,Jo teprve." přikývl Pat.
,,Já už mám hlad." zaúpěl a začalo mu kručet v břiše.
,,Božeeee! Vy jste nenažraní." zvedl se Pat.
,,A co holky?“ otočil se na holky Pierre. „Máte hlad?“
,,Myslím, že ne, ale daly bysme si asi čaj, co myslíte holky?" zeptala se Domulka.
,,Jo to daly." přikývly ostatní.
,,OK, tak razíme na čaj. Jeffík si může koupit něco k jídlu." pochechtával se Seb.
,,Jo nebude jediný." okomentoval to Dave.
...
pak to dopišem a doplním to tam

Tak co řikáte??? já si myslim že ten název té 5. kapitoly by se potom změnil podle toho co se tam bude odehrávat.
A názvy těch kapitol by se možná taky mohly zěmnit ale mě nic jinyho nenapadlo tak zkuste něco vy vymyslet

mno mě učitelka češtiny řikala po tom co viděla moje písemné práce (jako co sme psali příběhy) esi nechcu jit do literární soutěže ale nechcu já chcu na angličtinářskou olympiádu